Roušky: proč je třeba pomoci

Jinak vypadá Coronavirus z tepla domova, jinak z první linie zdravotnického pracoviště. Asi jste už unavení z toho, jak se v televizi řeší COVID-19 od rána do večera. Nedivím se. Možná už ji vypínáte a raději si užíváte probouzejícího se jara. Pro zdravotníky je současná situace složitá.

Zatímco se dělají velké přípravy na těžké období, kdy přibyde těžce nemocných pacientů s COVID-19, tak v pozadí lékaři z nejrůznějších odborností řeší své větší či menší bitvy. Bylo správné, že doporučením vlády došlo ke zrušení většiny vyšetření, která nejsou nezbytná. Hlavním důvodem byl a je nedostatek ochranných pomůcek. Roušek, rukavic, dezinfekce….

Chceme dokončit léčbu žen, které již procházejí hormonální stimulací před odběrem vajíček a doufají, že budou do měsíce těhotné. V genetické laboratoři chceme dělat těhotenské screeningy, které potvrzují, zda je děťátko v pořádku. Chceme dělat genetické testování pacientů s rakovinou, podle kterého se volí jejich léčba. Chceme zajistit ultrazvuková vyšetření těhotných žen. Asi většina z nás chápe, že prvotrimestrový screening nelze dělat ve druhém trimestru, až porazíme Coronovira.

Proč o tom píšu – náš limit jsou ochranné pomůcky. Měli jsme zásoby, měli jsme objednávky, ale prostě výroba je nižší než požadavky. Pokud se zavřou ordinace a kliniky, protože nejsou ústenky, tak je to prohra nás všech. Můžete nám všem pomoci v této kritické chvíli, když budete šít ústenky o sto šest. Pro sebe, pro známé, rodiče, kamarády … a kdo umí šít dobře a rychle, tak i pro doktory, sestřičky, laborantky, řidiče… Abychom mohli jet do práce a zajistit péči, kterou považujeme za nezbytnou a neodkladnou.

Oslovte zdravotníky ve vašem okolí nebo se podívejte na webové, facebookové či instagramové stránky jednotlivých pracovišť. Budeme za ústenky rádi. Navíc, až tato bitva skončí, můžeme si je schovat pro příště. Ve skladu se neztratí a my budeme připravení na další vlnu. Letadla z Číny s materiálem asi někdy přiletí, ale k nám se zásoby hned tak nedostanou. Ty mají putovat na Bulovku, Homolku a další infekční kliniky a k praktickým doktorům.

A prosím respirátory a sterilní roušky nechte opravdu potřebným nemocným, lékařům, zdravotníkům, policistům. Za oknem vašeho vozu vypadáte s respirátorem fakt … zvláštně. Ráno cestou MHD jsem v Praze za hodinu potkala šest lidí s respirátorem. Tři měli k tomu i rukavice. Nejhorší je smrt vyděšením. Až vyrazíte do ulic, vezměte si ústenku, třeba s kočičkami. Ta vám bude slušet víc.

Hodně zdraví!

RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D., Imunologická laboratoř GENNET

Postup výroby

Nebojte se. Kdo neumí se strojem, ten může měřit, stříhat, špendlit a zažehlovat. Zapojte děti a manžele. Zkušené švadlenky roztočí své stroje, třeba i Singrovku po babičce, a z vašich předpřipravených roušek budou chrlit jednu za druhou…

Z čeho šít:

Na roušku - potřebujeme pevnou 100 % bavlnu – ideálně novou, ale máte-li klasické pevné bavlněné prostěradlo či ubrus, kvalitní damašek nebo barevné obrázkové látky, ze kterých jste šily na děti, tak sem s tím. Jen ne vetché cíchy po babičce. Ať to nedře! Máme to celý den na obličeji. Rozměr 20 x 20 cm na jednu roušku postačí, u dvojitých roušek je spotřeba 38 x 19 cm. Nové látky před šitím vyperte na 90°C, ať se srazí, a přežehlete. Může být jednobarevná nebo s obrázky, aspoň nám to bude víc slušet. Raději světlé látky, které nepouští barvu. Černou nechceme, na pohřby je času dost.

Na šňůrky – ideálně bavlněné stužky, délka cca 70 cm. Nepoužívejte mašle. Gumičky taky spíš ne nebo musí být v tunýlku s možností je vyměnit. Při vyvářce se budou ničit a nejdou mandlovat. Tkalounky lze ušít přímo z látky – viz obrázek.

Postup – na internetu je jich řada. Jsou roušky jednoduché, dvojité i „kulaté“. Co se líbí, to šijte. Nejsme vybíraví. My jsme vyzkoušeli tento: video návod zde.

Nakonec – teď bereme roušky holkám rovnou od stroje. Nicméně ideálně bychom potřebovali roušky po ušití vyprat a vyžehlit, abychom je už jen vysterilizovali před použitím.