Alergologie
a klinická imunologie
Nově rozšiřujeme tým lékařů a poskytované služby o celé spektrum oboru
ALERGOLOGIE A KLINICKÉ IMUNOLOGIE v GENNET Praha.
Kromě již zavedené reprodukční imunologie nyní nabízí klinika Gennet také péči o pacienty s alergiemi (alergická rýma, průduškové astma, atopický ekzém, kopřivka, anafylaxe, alergie na včelí a vosí jed, alergie na potraviny) a poruchami imunity (zvýšená nemocnost, opakované herpetické výsevy a další).

Unikátní je naše zaměření na konzultace a vyšetřování lékových alergií.
V oboru alergologie a klinické imunologie (AKI) atestovala v roce 2004. Do roku 2020 působila v Nemocnici Na Homolce jako vedoucí lékař laboratoře imunologie Oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie a jako lékař ambulance Centra alergologie a klinické imunologie. Součástí pracovní náplně byla i konziliární činnost v oboru AKI pro lůžková oddělení nemocnice. Zavedla a rozvinula komplexní diagnostiku lékových alergií pomocí laboratorních, kožních a provokačních testů. Je členkou České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, od roku 2013 vede Pracovní skupinu pro lékové alergie ČSAKI, je členkou výboru Sekce laboratorní imunologie ČSAKI, Evropské akademie alergologie a klinické imunologie a Americké společnosti pro reprodukční medicínu.
- nabízíme vyšetření pro dospělé a starší děti (od 12-15 let)
- spolupracujeme se všemi zdravotními pojišťovnami. Ceník pro samoplátce naleznete ZDE.
Co vše potřebujete s sebou?
- kartičku pojišťovny
- lékařské zprávy z předchozích vyšetření (pokud jste již byl vyšetřován na jiném pracovišti)
- u závažných akutních alergických reakcí lékařské zprávy z akutního ošetření nebo propouštěcí zprávy z hospitalizace
S čím vám můžeme pomoci?
Zajišťujeme komplexní diagnostiku a léčbu alergických a imunologických chorob, jako jsou například:
- Alergie na pyl, roztoče, plísně, zvířata, hmyz (včela, vosa)
- Alergické choroby (asthma bronchiale, alergická rýma, atopický ekzém atd.)
- Potravinové alergie a potravinové intolerance
- Neplodnost a opakované potraty – REPRODUKČNÍ IMUNOLOGIE více o problematice
- Podezření na poruchy imunity (opakované bakteriální a virové infekce, opakované záněty močových cest, opakované poševní infekce)
- Lékové alergie VÍCE ZDE



Pro pacienty s alergickými chorobami a poruchami imunity (průduškové astma, alergická rýma, kopřivka, atopický ekzém aj.) nabízíme komplexní diagnostickou a léčebnou péči:
- vyšetření a léčba potravinových, lékových, hmyzích a inhalačních alergií
- vyšetření a léčba stavů s podezřením na poruchu imunity (recidivující a chronické infekce všech systémů organismu)
- specifická alergenová imunoterapie (snižování vnímavosti na vyvolávající alergeny)
- podrobné informace o alergenech
- identifikace vyvolávajících alergenů pomocí kožních a krevních testů
- komplexní imunologické vyšetření
- vyšetření plicních funkcí (spirometrie, bronchodilatační testy), měření hladiny vydechovaného oxidu dusnatého
- poradenství, jak žít s alergií
Jak probíhá vyšetření pacienta podezřelého z alergických chorob a s poruchou imunity?
Vstupní vyšetření zahrnuje pohovor o alergických a imunologických potížích, pro které je pacient vyšetřován a je zaměřen na:
závažné nemoci vyskytující se v rodině, alergie, poruchy imunity či reprodukční potíže u rodinných příslušníků
prodělané a chronické nemoci, operace, závažné úrazy, onemocnění, pro která je pacient sledován v odborných ambulancích
nástup menstruace a její pravidelnost, počet a průběh dosavadních gravidit, operační zákroky, dosavadní léčba
(užívané léky)
povolání a charakter práce, kouření, zvířata v domácnosti
výskyt alergických projevů, i pokud to není hlavním účelem vyšetření
kožní testy (pokud jejich provedení nebrání aktuální nepříznivý zdravotní stav či užívaná léčba
spirometrie, podle nálezu a diagnózy také bronchodilatační test a hladina vydechovaného oxidu dusnatého
včetně laboratorních odběrů, plán léčby a dalšího postupu.
Jak probíhá vyšetření na lékové alergie?
Diagnostika lékové alergie vyžaduje velmi pečlivou podrobnou anamnézu. Lékaře bude při stanovování diagnózy zajímat:
- přesný název léčiva, včetně lékové formy
- kdy příznaky začaly, jak dlouho trvaly, charakter příznaků
- předchozí užívání daného léčiva, interval mezi poslední dávkou a nástupem příznaků, efekt přerušení léčby
- všechny souběžně podávané léky i volně prodejné
- anamnézu předchozích zdravotních potíží, včetně alergie
- další okolnosti vzniku potíží, zejména souběžné infekční onemocnění
Podle typu podezřelého léku a typu reakce se doplňují další vyšetření:
laboratorní testy: zejména u reakcí časných, tj. vzniklých do 1 hodiny od podání léku, a to v relativně nedávné době (několik let po reakci může být výtěžnost testu již velmi nízká); k provedení je třeba mít příčinný lék v tekuté formě. Negativní výsledky alergii nevylučují.
kožní testy: kožní prick testy a intradermální testy jsou stěžejní pro diagnostiku alergie na antibiotika penicilinové řady a některé další skupiny léků. Provádí se s originálními léky ve vhodném ředění na kůži předloktí. Hodnotí se za 15-20 min, u pozdních reakcí (vzniklých později než 6 hod od zahájení léčby) pak ještě znovu za 24-48 hod, případně též ještě později. Negativní výsledky alergii spolehlivě nevylučují, ale u určitých lékových skupin (antibiotika penicilinové řady, lokální anestetika a další) alespoň zvyšují bezpečnost následných testů provokačních.
provokační (expoziční) testy: jediné vyšetření, které může s vysokou mírou spolehlivosti alergii potvrdit nebo vyloučit. Provádí se kontrolovaným podáním léku pod lékařským dohledem. Předem musí být individuálně posouzen přínos a riziko, se zohledněním typu a závažnosti původní reakce, zdravotního stavu pacienta, výsledků dosavadních vyšetření, alternativních možností léčby. Rozhodování zahrnuje i posouzení podmínek, ve kterých může být test realizován, např. při velmi nízkém riziku závažné reakce v ambulanci, při vyšším za hospitalizace nebo na lůžku intenzivní péče pod dohledem anesteziologa. Na základně všech předchozích faktorů se volí konkrétní protokol.
Provokační test se neprovádí, pokud je jeho riziko vyšší než přínos. Bez jeho provedení však velmi často nelze rozhodnout, zda se o alergii na daný lék jedná nebo nejedná a další opatření jsou volena tak, jako by byla alergie přítomna. Pokud je pravá alergie na daný lék nepravděpodobná, můžeme provést provokační test s původním lékem za účelem vyloučení alergie. Dalším využitím provokačního testu je provedení s náhradním lékem ze stejné lékové skupiny, za účelem ověření tolerance této léčebné alternativy. Jedná se o bezpečnější postup s jasným profitem pro pacienta, protože vede k doporučení bezpečné náhradní léčby.
Cílem alergologického vyšetření je upřesnění diagnózy lékové alergie (typ reakce; pravděpodobnost správné diagnózy – jistá, pravděpodobná, možná, vyloučená) a doporučení následných opatření (rozsah eliminačních opatření, další léčebné možnosti – náhradní léčba, případně desenzitizace).
Zásadní opatření u lékové alergie:
Pokud již pacient prodělal alergickou reakci na konkrétní lék, je nutné se tomuto a všem podobným lékům vyhýbat. Zároveň by měl na tuto skutečnost vždy upozornit svého lékaře, zubaře i lékárníka. Po alergologickém vyšetření se opatření příslušně upravují, např. při vyloučení alergie komplexním vyšetřením včetně provokačního testu lze lék opět používat; ověření tolerance alternativního léku ze stejné lékové skupiny umožní bezpečné budoucí používání tohoto náhradního léku.