Alergologie
a klinická imunologie

Nově rozšiřujeme tým lékařů a poskytované služby o celé spektrum oboru
ALERGOLOGIE A KLINICKÉ IMUNOLOGIE v GENNET Praha.

Kromě již zavedené reprodukční imunologie nyní nabízí klinika Gennet také péči o pacienty s alergiemi (alergická rýma, průduškové astma, atopický ekzém, kopřivka, anafylaxe, alergie na včelí a vosí jed, alergie na potraviny) a poruchami imunity (zvýšená nemocnost, opakované herpetické výsevy a další).

MUDr. Lenka Sedláčková

Unikátní je naše zaměření na konzultace a vyšetřování lékových alergií.

MUDr. Lenka Sedláčková
Vedoucí programu alergologie a klinické imunologie

V oboru alergologie a klinické imunologie (AKI) atestovala v roce 2004. Do roku 2020 působila v Nemocnici Na Homolce jako vedoucí lékař laboratoře imunologie Oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie a jako lékař ambulance Centra alergologie a klinické imunologie. Součástí pracovní náplně byla i konziliární činnost v oboru AKI pro lůžková oddělení nemocnice. Zavedla a rozvinula komplexní diagnostiku lékových alergií pomocí laboratorních, kožních a provokačních testů. Je členkou České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, od roku 2013 vede Pracovní skupinu pro lékové alergie ČSAKI, je členkou výboru Sekce laboratorní imunologie ČSAKI, Evropské akademie alergologie a klinické imunologie a Americké společnosti pro reprodukční medicínu.

  • nabízíme vyšetření pro dospělé a starší děti (od 12-15 let)
  • spolupracujeme se všemi zdravotními pojišťovnami. Ceník pro samoplátce naleznete ZDE.

Co vše potřebujete s sebou?

  • kartičku pojišťovny
  • lékařské zprávy z předchozích vyšetření (pokud jste již byl vyšetřován na jiném pracovišti)
  • u závažných akutních alergických reakcí lékařské zprávy z akutního ošetření nebo propouštěcí zprávy z hospitalizace

S čím vám můžeme pomoci?

Zajišťujeme komplexní diagnostiku a léčbu alergických a imunologických chorob, jako jsou například:

  • Alergie na pyl, roztoče, plísně, zvířata, hmyz (včela, vosa)
  • Alergické choroby (asthma bronchiale, alergická rýma, atopický ekzém atd.)
  • Potravinové alergie a potravinové intolerance
  • Neplodnost a opakované potraty – REPRODUKČNÍ IMUNOLOGIE více o problematice
  • Podezření na poruchy imunity (opakované bakteriální a virové infekce, opakované záněty močových cest, opakované poševní infekce)
  • Lékové alergie VÍCE ZDE
S čím vám můžeme pomoci? - 1 S čím vám můžeme pomoci? - 2 S čím vám můžeme pomoci? - 3

Pro pacienty s alergickými chorobami a poruchami imunity (průduškové astma, alergická rýma, kopřivka, atopický ekzém aj.) nabízíme komplexní diagnostickou a léčebnou péči:

  • vyšetření a léčba potravinových, lékových, hmyzích a inhalačních alergií
  • vyšetření a léčba stavů s podezřením na poruchu imunity (recidivující a chronické infekce všech systémů organismu)
  • specifická alergenová imunoterapie (snižování vnímavosti na vyvolávající alergeny)
  • podrobné informace o alergenech
  • identifikace vyvolávajících alergenů pomocí kožních a krevních testů
  • komplexní imunologické vyšetření
  • vyšetření plicních funkcí (spirometrie, bronchodilatační testy), měření hladiny vydechovaného oxidu dusnatého
  • poradenství, jak žít s alergií

Jak probíhá vyšetření pacienta podezřelého z alergických chorob a s poruchou imunity?

Vstupní vyšetření zahrnuje pohovor o alergických a imunologických potížích, pro které je pacient vyšetřován a je zaměřen na:

anamnézu rodinnou

závažné nemoci vyskytující se v rodině, alergie, poruchy imunity či reprodukční potíže u rodinných příslušníků

osobní

prodělané a chronické nemoci, operace, závažné úrazy, onemocnění, pro která je pacient sledován v odborných ambulancích

gynekologickou

nástup menstruace a její pravidelnost, počet a průběh dosavadních gravidit, operační zákroky, dosavadní léčba

farmakologickou

(užívané léky)

sociální a pracovní

povolání a charakter práce, kouření, zvířata v domácnosti

alergickou

výskyt alergických projevů, i pokud to není hlavním účelem vyšetření

fyzikální vyšetření

kožní testy (pokud jejich provedení nebrání aktuální nepříznivý zdravotní stav či užívaná léčba

vyšetření plicních funkcí

spirometrie, podle nálezu a diagnózy také bronchodilatační test a hladina vydechovaného oxidu dusnatého

plán doplňujících vyšetření

včetně laboratorních odběrů, plán léčby a dalšího postupu.

Antihistaminika je třeba vynechat 5-7 dní před vyšetřením!!

Jak probíhá vyšetření na lékové alergie?

Diagnostika lékové alergie vyžaduje velmi pečlivou podrobnou anamnézu. Lékaře bude při stanovování diagnózy zajímat:

  • přesný název léčiva, včetně lékové formy
  • kdy příznaky začaly, jak dlouho trvaly, charakter příznaků
  • předchozí užívání daného léčiva, interval mezi poslední dávkou a nástupem příznaků, efekt přerušení léčby
  • všechny souběžně podávané léky i volně prodejné
  • anamnézu předchozích zdravotních potíží, včetně alergie
  • další okolnosti vzniku potíží, zejména souběžné infekční onemocnění

Podle typu podezřelého léku a typu reakce se doplňují další vyšetření:

laboratorní testy: zejména u reakcí časných, tj. vzniklých do 1 hodiny od podání léku, a to v relativně nedávné době (několik let po reakci může být výtěžnost testu již velmi nízká); k provedení je třeba mít příčinný lék v tekuté formě. Negativní výsledky alergii nevylučují.

kožní testy: kožní prick testy a intradermální testy jsou stěžejní pro diagnostiku alergie na antibiotika penicilinové řady a některé další skupiny léků. Provádí se s originálními léky ve vhodném ředění na kůži předloktí. Hodnotí se za 15-20 min, u pozdních reakcí (vzniklých později než 6 hod od zahájení léčby) pak ještě znovu za 24-48 hod, případně též ještě později. Negativní výsledky alergii spolehlivě nevylučují, ale u určitých lékových skupin (antibiotika penicilinové řady, lokální anestetika a další) alespoň zvyšují bezpečnost následných testů provokačních.

provokační (expoziční) testy: jediné vyšetření, které může s vysokou mírou spolehlivosti alergii potvrdit nebo vyloučit. Provádí se kontrolovaným podáním léku pod lékařským dohledem. Předem musí být individuálně posouzen přínos a riziko, se zohledněním typu a závažnosti původní reakce, zdravotního stavu pacienta, výsledků dosavadních vyšetření, alternativních možností léčby. Rozhodování zahrnuje i posouzení podmínek, ve kterých může být test realizován, např. při velmi nízkém riziku závažné reakce v ambulanci, při vyšším za hospitalizace nebo na lůžku intenzivní péče pod dohledem anesteziologa. Na základně všech předchozích faktorů se volí konkrétní protokol.

Provokační test se neprovádí, pokud je jeho riziko vyšší než přínos. Bez jeho provedení však velmi často nelze rozhodnout, zda se o alergii na daný lék jedná nebo nejedná a další opatření jsou volena tak, jako by byla alergie přítomna. Pokud je pravá alergie na daný lék nepravděpodobná, můžeme provést provokační test s původním lékem za účelem vyloučení alergie. Dalším využitím provokačního testu je provedení s náhradním lékem ze stejné lékové skupiny, za účelem ověření tolerance této léčebné alternativy. Jedná se o bezpečnější postup s jasným profitem pro pacienta, protože vede k doporučení bezpečné náhradní léčby.

Cílem alergologického vyšetření je upřesnění diagnózy lékové alergie (typ reakce; pravděpodobnost správné diagnózy – jistá, pravděpodobná, možná, vyloučená) a doporučení následných opatření (rozsah eliminačních opatření, další léčebné možnosti – náhradní léčba, případně desenzitizace).

Zásadní opatření u lékové alergie:

Pokud již pacient prodělal alergickou reakci na konkrétní lék, je nutné se tomuto a všem podobným lékům vyhýbat. Zároveň by měl na tuto skutečnost vždy upozornit svého lékaře, zubaře i lékárníka. Po alergologickém vyšetření se opatření příslušně upravují, např. při vyloučení alergie komplexním vyšetřením včetně provokačního testu lze lék opět používat; ověření tolerance alternativního léku ze stejné lékové skupiny umožní bezpečné budoucí používání tohoto náhradního léku.

Kdy je užitečné prověřovat lékovou alergii?

Alergie na penicilin je obávanou komplikací léčby. Její nejzávažnější forma, anafylaxe, může být i smrtelná. Proto je každé podezření na penicilinovou alergii bráno velice vážně, bývá v dokumentaci zaznamenáno zvláště výrazně a provází pacienty často celý život, aniž by bylo prověřeno. Avšak ne všechny příznaky vzniklé při léčbě penicilinovým antibiotikem jsou skutečnou alergií. V současnosti má varovnou diagnózu alergie na penicilin ve své dokumentaci uvedeno mnoho lidí, kteří na něj alergičtí nejsou. Podle studií z posledních deseti let je mezi pacienty s údajnou alergií na penicilin méně než 10 % skutečných penicilinových alergiků. Falešná diagnóza penicilinové alergie vzniká často v dětství, kdy se během léčby objeví vyrážka, která může být projevem samotného onemocnění, obvykle virového.

Důsledkem falešné diagnózy alergie na penicilin je léčba náhradními širokospektrými antibiotiky, zatížená rizikem nižší účinnosti, vyšší toxicity, a zejména nárůstem antibiotické rezistence.

K prověření alergie na penicilin potřebujeme znát co nejpřesněji její projevy: jaké měla příznaky a jak rychle po zahájení léčby vznikly. Podle nich se posuzuje riziko skutečné alergie, a pokud je nízké, lze pomocí komplexní diagnostiky kombinací laboratorních, kožních a provokačních testů falešnou diagnózu vyloučit a umožnit bezpečnou budoucí léčbu penicilinovými antibiotiky.

Lokální anestetika vyvolávají skutečné alergické reakce velice vzácně. Mnohem běžnější jsou reakce neurovegetativní, spuštěné kombinací stresu, bolesti a úzkosti z očekávané bolesti. I nealergické reakce se mohou projevit celkovou slabostí, pocitem na omdlení, kolapsovým stavem, bušením srdce, třesem a dalšími příznaky. Typicky však odezní bez nutnosti protialergické léčby. Vyloučení alergie na lokální anestetikum je možné provést za pomoci kožních a expozičních testů. K posouzení rizika skutečné alergie potřebujeme znát co nejpodrobněji průběh a okolnosti reakce. Při nízkém riziku je můžeme provést se stejným lékem, při jehož podání vznikla nežádoucí reakce, za účelem vyloučení alergie. Při vyšším riziku je provádíme s jiným lokálním anestetikem, než které reakci vyvolalo, za účelem výběru bezpečné náhrady pro budoucí používání.

„Alergii na jód“ můžeme s nadsázkou nazvat druhou nejčastější falešnou diagnózou lékové alergie, hned po alergii na penicilin. Její zažitý název je nešťastně nepřesný. Nejedná se o alergii na chemický prvek jód, ten je pro život nezbytný. Reakce přecitlivělosti na látky s obsahem jódu známe dvojí. První jsou ohraničené kožní reakce v místě aplikace jodové dezinfekce a mohou být způsobeny buď iritačním mechanismem, nebo kontaktní alergií. Druhou skupinou jsou reakce na jodové kontrastní látky. Tyto dva stavy je nutné rozlišovat, protože alergie na jodovou dezinfekci nepředstavuje zvýšené riziko vzniku alergie na jodové kontrastní látky a naopak.

Dnes používané jodové kontrastní látky vyvolávají alergické nebo alergii podobné reakce mnohem vzácněji, než tomu bylo u starších typů kontrastních látek používaných do 80. - 90. let 20. století. Až u poloviny pacientů lze alergii na jodovou kontrastní látku zjistit pomocí kožních testů, pokud jsou provedeny ve vhodném odstupu od nežádoucí reakce. U dalších, alergii podobných reakcí, lze preventivní léčbou riziko reakce snížit natolik, že umožní potřebná rentgenologická vyšetření provádět dostatečně bezpečně, i opakovaně.  Ke správnému posouzení rizika potřebujeme co nejpřesnější informace o nežádoucích projevech, které jodová kontrastní látka vyvolala, o jejich závažnosti a použité léčbě.

Kontaktujte nás

GENNET Praha
Tel: +420 222 313 000

* - povinná pole

Beru na vědomí, že telefonická ani emailová komunikace nezaručuje dostatečnou ochranu osobních údajů, protože není možné ověřit, komu byly osobní údaje předány a že poskytovatel zdravotních služeb nenese žádnou odpovědnost za tyto následky a v rozsahu informací obsažených v emailu či sdělených telefonicky zbavuji poskytovatele zdravotních služeb povinnosti mlčenlivosti.