Reprodukční imunologie a její role v plodnosti

Kortikosteroidy 

Základem imunomodulační terapie jsou kortikosteroidy, které patří mezi nejúčinnější a nejlépe prozkoumané léky tohoto typu. Působí přímo uvnitř buněk a ovlivňují tvorbu zánětlivých látek, aktivitu bílých krvinek i produkci nevhodných protilátek. V oblasti reprodukční medicíny se kortikosteroidy používají například tehdy, pokud imunologické vyšetření odhalí zvýšenou aktivitu tzv. NK buněk, nesprávné složení lymfocytů v děložní sliznici, nebo známky chronického zánětu. 

Dávka i délka podávání se volí vždy individuálně. Často se začíná vyšší dávkou, která se postupně snižuje na udržovací hladinu. Účinek kortikoidů nastupuje pozvolna, během několika dní až týdnů, a jejich podávání vyžaduje pravidelné kontroly. I když jsou dobře snášeny, mohou mít nežádoucí účinky, a to zejména u žen s cukrovkou, vysokým krevním tlakem, nadváhou nebo zvýšeným nitroočním tlakem. Nejčastěji používaným přípravkem je prednison, v některých případech volíme methylprednisolon nebo dexamethason, které mají odlišný profil účinku. 

Intralipidy 

Další možností jsou tzv. intralipidy. Jsou to sterilní tukové emulze na bázi sójového oleje, které tlumí přehnanou aktivitu buněk imunitního systému, zejména NK a T-lymfocytů. Účinkují velmi rychle a jejich správné načasování je zásadní. Obvykle se podávají několik dní před embryotransferem, případně opakovaně i v časném těhotenství. 

Vzhledem k tomu, že jde o lék připravovaný „na míru“ pro konkrétní pacientku, je třeba infuzi vždy plánovat předem. Intralipidy jsou bezpečné a dobře snášené, nesmí je však užívat pacientky s alergií na sóju, vejce nebo arašídy, a nejsou vhodné pro ženy se závažnými poruchami metabolismu tuků nebo jaterní funkcí. 

Lidské imunoglobuliny 

U některých pacientek, zejména s poruchou buněčné imunity nebo autoimunitními rysy, lze využít lidské imunoglobuliny. Jsou to léčiva obsahující protilátky získané z plazmy tisíců dárců krve. Tyto tzv. polyspecifické imunoglobuliny napomáhají vytvořit rovnováhu v imunitním systému a zvyšují počet tzv. regulačních T-lymfocytů, které hrají zásadní roli při toleranci plodu. 

Jejich podání přichází v úvahu jen ve vybraných situacích (např. opakované potraty, selhání implantace s prokázanou imunologickou odchylkou) a vždy se o nich rozhoduje individuálně. Imunoglobuliny jsou nákladné, jejich dostupnost je omezená a nejsou standardně hrazeny z veřejného pojištění mimo definované diagnózy. Podávají se nitrožilně, podkožně nebo nitrosvalově ve specializovaných centrech s příslušným vybavením a zkušenostmi. 

Hydroxychlorochin 

Mezi léky s imunomodulačním účinkem, které se v některých případech využívají i v reprodukční imunologii, patří také hydroxychlorochin. Jde o přípravek dlouhodobě používaný k léčbě některých autoimunitních onemocnění. Jeho účinek spočívá v tlumení prozánětlivé imunitní aktivity, stabilizaci buněčných membrán a podpoře tolerance. 

V oblasti reprodukční imunologie bývá zvažován především u žen s autoimunitními chorobami, u nichž je současně přítomna porucha plodnosti. V České republice není hydroxychlorochin běžně indikován přímo pro léčbu neplodnosti, ale pokud jej žena užívá z jiných důvodů, jeho podávání se obvykle ponechává i v těhotenství, protože je bezpečný. 

Filgrastim (G-CSF) 

V posledních letech se v určitých indikacích začíná v reprodukční medicíně používat také filgrastim (G-CSF). Je to růstový faktor, který zvyšuje počet regulačních imunitních buněk a zlepšuje prostředí v děložní sliznici. Podává se formou podkožní injekce. Jeho použití je zatím off-label a vždy vyžaduje pečlivé posouzení. 

Další podpůrná imunomodulační léčiva 

U pacientek, pro které nejsou vhodné kortikosteroidy, nebo jejich účinek není dostatečný, lze využít i některá podpůrná imunomodulační léčiva, například pentoxifylin, který tlumí produkci zánětlivých cytokinů a zlepšuje prokrvení. 

Doplňkově se v určitých situacích podávají také nízkomolekulární hepariny nebo kyselina acetylsalicylová, které ovlivňují nejen srážlivost krve, ale i jemné regulační pochody v imunitní síti. U žen s antifosfolipidovým syndromem mohou tyto léky snížit riziko těhotenských ztrát a preeklampsie. 

Z dalších možností, které podporují správné fungování imunity, je třeba zmínit vitamin D, který je nezbytný pro rovnováhu imunitních buněk v děloze a vývoj cév zásobujících embryo. Jeho suplementace je u žen s poruchou plodnosti běžná, a hladina vitaminu D se kontroluje v rámci imunologického vyšetření. 

metformin, známý především jako lék na cukrovku, může mít nepřímý protizánětlivý účinek u žen s PCOS (syndrom polycystických ovarií) a obezitou, kde je zánětlivé nastavení organismu jedním z faktorů ovlivňujících plodnost.