Alergická onemocnění
Průvodce od příznaků k plnohodnotnému životu
Zajišťujeme komplexní péči o alergie dýchacích cest, kůže, potravin i hmyzího jedu. Naším cílem je dostat vaše příznaky pod kontrolu a vrátit vám radost z každodenního života.
Alergická rýma a zánět spojivek
Alergická rýma je nepříjemné, ale velmi časté onemocnění, při kterém imunitní systém přehnaně reaguje na látky z okolí — tzv. alergeny. Typickými alergeny jsou pyl, roztoči, plísně, zvířecí srst nebo některé pracovní látky. Alergická rýma bývá často doprovázena zánětem spojivek, který postihuje oči. Obě potíže se obvykle objevují společně, zhoršují se ve stejnou dobu a mají stejné příčiny.
Příznaky, které by vás měly přivést k lékaři:
- kýchání, svědění v nose, ucpaný nos nebo vodnatý výtok z nosu
- svědění a slzení očí, zarudnutí spojivek, otok víček
- pocit únavy, poruchy spánku kvůli ucpanému nosu
- zhoršení příznaků při kontaktu se spouštěčem (např. na jaře nebo po kontaktu s kočkou)
- příznaky trvají déle než týden a neprovází je horečka ani bolesti svalů
Jak se onemocnění diagnostikuje?
Lékař se vás nejprve důkladně zeptá na příznaky, jejich průběh v čase a možné souvislosti (roční období, domácí zvířata, zaměstnání). Následují specializovaná vyšetření: kožní testy (prick testy), krevní testy na specifické IgE protilátky a komponentová diagnostika, která pomáhá odlišit skutečnou alergii od pouhé senzibilizace. Někdy doplníme i vyšetření nosní sliznice nebo spojivek.
Možnosti léčby:
- vyhýbání se alergenům (filtry do oken, praní lůžkovin, omezení kontaktu se zvířaty)
- léky (antihistaminika, kortikoidní nosní spreje, oční kapky)
- alergenová imunoterapie — jediná léčba, která může ovlivnit samotnou příčinu alergie
Co můžete udělat sami?
- sledujte pylové zpravodajství — dostupné online i v mobilních aplikacích
- větrejte krátce a ráno (kdy je ve vzduchu méně pylu), noste sluneční brýle
- po příchodu z venku si umyjte obličej, ruce a vlasy
- pravidelně perte lůžkoviny a používejte protiroztočové povlaky
Kdy se objednat?
-
pokud příznaky trvají déle než týden
- pokud se obtíže pravidelně opakují (např. každé jaro)
- pokud vám běžně dostupné léky nestačí
Průdoškové astma
Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, charakterizované jejich zvýšenou citlivostí a různým, obvykle vratným zúžením. To může vést k opakovaným epizodám dušnosti, kašle a pískotů při dýchání. Astma často souvisí s alergií (např. na pyl, roztoče nebo zvířecí alergeny), ale může být vyvoláno i infekcemi, fyzickou námahou, studeným vzduchem, dráždivými látkami nebo stresem.
Příznaky, které by vás měly přivést k lékaři:
- opakovaná dušnost, pocit nedostatku vzduchu nebo tlaku na hrudi
- pískoty nebo sípání při dýchání
- dlouho trvající, často suchý kašel (zejména v noci nebo nad ránem)
- zhoršení obtíží při námaze, v chladném vzduchu nebo při kontaktu se spouštěčem
- noční buzení kvůli kašli nebo dušnosti
- pocit omezení v běžných aktivitách
- opakované „záněty průdušek“ bez jasné příčiny
Jak se onemocnění diagnostikuje?
Lékař se zaměří na charakter obtíží, jejich proměnlivost v čase a možné spouštěče. Základním vyšetřením je spirometrie, která hodnotí funkci plic a průchodnost dýchacích cest. Často se doplňuje bronchodilatační test (ověření reverzibility zúžení průdušek), případně měření oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu (FeNO), které odráží míru zánětu. Součástí vyšetření bývá i alergologické testování.
Možnosti léčby:
-
inhalační kortikosteroidy (základní léčba tlumící zánět v dýchacích cestách) a bronchodilatační léky včetně kombinovaných inhalačních přípravků
- léčba alergie (včetně alergenové imunoterapie u vhodných pacientů)
- režimová opatření a kontrola spouštěčů
Co můžete udělat sami?
- dodržujte pravidelně předepsanou inhalační léčbu, i když se cítíte dobře
- naučte se správnou inhalační techniku
- vyhýbejte se známým spouštěčům obtíží
- nekuřte a vyhýbejte se zakouřenému prostředí
- udržujte přiměřenou fyzickou aktivitu
Kožní alergie
Kopřivka
Kožní onemocnění, pro které je typický výsev svědivých prchavých pupenů. Může se projevovat i zarudlými plochami na kůži nebo otokem kůže, podkoží nebo sliznic. Krátkodobý výskyt může souviset s alergií na léky, potraviny, hmyzí jed či vzdušné alergeny. Dlouhodobý výskyt může být spouštěn fyzikálními podněty (chlad, teplo, slunění, tření, fyzická námaha) nebo vnější spouštěč vůbec nemá - chronická spontánní (dříve idiopatická) kopřivka.
Léčba:
-
antihistaminika (tabletové léky proti alergii), v těžších případech ve vyšších dávkách, při otocích krátkodobě kortikosteroidy, nejtěžší případy řeší specializovaná centra.
Atopický ekzém
Atopický ekzém (někdy se také používá název atopická dermatitida) je chronické (dlouhotrvající, mnohdy celoživotní) neinfekční zánětlivé onemocnění kůže. Typické projevy se na kůži nejčastěji objevují již v dětském věku, u části pacientů přecházejí do dospělosti, vzácněji se projevy objeví až v dospělosti. Onemocnění vzniká na základě kombinace genetických faktorů a faktorů vnějšího (vzdušné alergeny, potraviny, dráždivé látky) a vnitřního prostředí (hormony, infekce, střevní mikrobiom, nadměrná reaktivita imunitního systému). Zcela zásadním faktorem vedoucím k vysoušení kůže a tím zvýšené propustnosti je porušení ochranné bariérové funkce kůže (dochází ke ztrátám vody, snížené produkci mazu a ke zvýšené propustnosti pro chemikálie a alergeny směrem do kůže).
Příznaky, které by vás měly přivést k lékaři:
- zarudnutí a svědění kůže, nespavost, podráždění, vyrážky, suchá kůže, šupinatění kůže, mokvání, strupy
- podezření, že spouštěčem nebo zhoršujícím faktorem jsou potraviny nebo alergeny vnějšího prostředí
- přítomnost jiných alergických projevů (senná rýma, celoroční rýma, asthma bronchiale)
Jak se onemocnění diagnostikuje?
Stanovení diagnózy by měl na základě klinických projevů a provést dermatolog (kožní lékař).
Alergolog se podílí na odhalení možných vyvolávajících nebo spouštěcích faktorů – alergenů, které průběh onemocnění ovlivňují, a to vyšetřením specifických alergických protilátek z krve nebo provedením kožních testů s alergeny. Také může diagnostikovat další alergická onemocnění, která mohou nastoupit v průběhu života (alergická rýma nebo alergické průduškové astma). Jde o proces nazvaný alergických pochod.
Možnosti léčby:
Základem je lokální léčba optimálně vedená kožním lékařem. Zcela zásadní je neustálé a pravidelné promašťování kůže přípravky, jež nazýváme emoliencia. Ty kůži hydratují, obnovují ochranný film a zlepšují elasticitu kůže. Podle potřeby dermatolog nebo alergolog doporučí i lokální přípravky s protizánětlivým nebo imunomodulačním účinkem. V případě potvrzeného vlivu alergenů je lokální léčba doplněná celkovou léčbu antihistaminiky. U nejtěžších forem atopického ekzému pak alergolog v součinnosti s dermatologem nasazují imunosupresivní nebo biologickou léčbu. Při infekčních komplikacích je pak nutná antibiotická léčba.
V časném dětském věku, kde jsou častým spouštěčem potravinové alergeny (nejčastěji bílkovina kravského mléka, vejce), má léčebný význam eliminační dieta nebo speciální dieta (mléka na bázi aminokyselin).
Co můžete udělat sami?
-
Pravidelné promašťování kůže i v období bez aktivních ložisek
- Používat nedráždivé kosmetické prostředky vhodné pro ekzematiky
- Nekoupat se dlouze v horké nebo chorované vodě
- Zamezit zvýšenému přehřátí, nosit vhodné oblečení (bavlněné)
- Omezovat kontakt kůže s chemikáliemi nebo rozpouštědly
- V době zhoršení omezovat dráždivé potraviny (citrusy, kyselé, kvašené, čokoláda, kořeněné), nekouřit, nepít alkohol, v případě prokázané alergie na potraviny tyto nekonzumovat
- Omezovat kontakt s prokázanými alergeny
- Vhodný pravidelný pobyt na čerstvém vzduchu, lázeňská, přímořská léčba
- Omezit stres
Kdy se objednat?
Zejména při podezření, že zhoršení projevů je vlivem možných alergenů potravinových nebo inhalačních
Při přítomnosti jiných alergických projevů – rýma, svědění očí, kašel a dušnost
Alergie na hmyzí jed (včela, vosa, sršeň)
Alergii na jed blanokřídlého hmyzu způsobuje přehnaná imunitní reakce na jed vpravený vpichem. Nastávají dvě situace — rozsáhlejší lokální reakce nebo těžká alergická reakce až anafylaktický šok.
Rozsáhlejší lokální reakce
Projevuje se větším otokem než je běžné (např. při bodnutí do lokte oteče celá horní končetina). Místo vpichu chlaďte, užijte antihistaminikum (Zyrtec, Zodac, Claritine nebo Xyzal) a kortikoid (Prednison) — tyto léky mějte k dispozici od svého lékaře. Při menším otoku lze tabletu Prednisonu nahradit mastí s kortikoidem. Léčbu pokračujte ještě několik dní.
Těžká alergická reakce — anafylaktický šok
Příznaky: ztížené dýchání, tlak na hrudi, kopřivka, neklid, zvýšený tep, nevolnost, porucha vědomí. Nemusí být přítomny všechny naráz. Reakce může být velmi rychlá a vést ke srdeční zástavě.
POZOR: První pomoc při anafylaxi (život ohrožující reakce)
Příznaky: Dušnost, rozsáhlá kopřivka, otoky, neklid, rychlý puls, nevolnost, zvracení, průjem, pocit na omdlení, ztráta vědomí.
Okamžitě volejte 155
a nahlaste „anafylaktická reakce“.
Aplikujte adrenalinové pero (EpiPen)
do vnější strany stehna (i přes oblečení).
Podejte antihistaminikum a kortikoid
Až poté podejte antihistaminikum a kortikoid (pouze pokud je pacient při vědomí)
Poloha vleže se zvednutými nohami
Zajistěte vhodnou polohu pacienta (nejlépe leh se zvednutými dolními končetinami), základní životní funkce, v případě nutnosti zahajte resuscitaci
Po příjezdu záchranné služby nahlaste podané léky a průběh reakce a předejte použité adrenalinové pero
Alergenová imunoterapie u alergie na jed blanokřídlého hmyzu:
Jde o cílenou terapii, kdy se vpravuje do těla pacienta malé množství alergenu ve zvyšující se dávce a pacient si na něj „zvykne“. Vakcína je injekční, po nastoupání na požadovanou dávku je interval cca 4-6 týdnů.
Nežádoucí reakcí může být bolest, otok nebo svědění v místě vpichu, většinou se objevuje hlavně při prvních aplikacích, vše je řešitelné chlazením nebo podáním antihistaminika v tabletě.
Potravinové alergie
Potravinové alergie Ne každá nepříjemná reakce po jídle znamená alergii. Nežádoucí reakce na potraviny mají různé příčiny a pravá alergie je jen jednou z nich.
Typy reakcí na potraviny
-
Psychosomatická reakce
Averze k jídlu může vyvolat nevolnost či zvracení. Patří sem i poruchy příjmu potravy. - Toxická reakce
Způsobena kontaminací potravin (např. plísněmi). Prevencí je správné skladování. - Infekční reakce
Vzniká při požití zkažených potravin. Projevuje se průjmem a zvracením. Léčba spočívá hlavně v dostatečné hydrataci. - Potravinové intolerance
Nejsou způsobeny imunitou, ale např. nedostatkem enzymů.- Histaminová intolerance: zarudnutí, rýma, trávicí potíže
- Laktózová intolerance: nadýmání, průjem, závislé na množství mléka
- Pravá potravinová alergie
Jediná reakce způsobená imunitním systémem. Diagnostika zahrnuje anamnézu, kožní a laboratorní testy, případně eliminačně expoziční testy.
Potravinová alergie se vyskytuje přibližně u 6 až 8 % dětí a asi u 3 % dospělých. Většina potíží po jídle tedy alergického původu není.
Při obtížích je vhodné nejprve kontaktovat praktického lékaře, který doporučí další postup nebo specialistu.
Alergenová imunoterapie
Alergenová imunoterapie (hyposensibilizace, alergenová vakcinace) je jedinou léčbou řešící přímo příčinu alergie, protože zasahuje do mechanismu nežádoucí alergické reakce a „překlápí ji na zdravou stranu“. Spočívá v postupném a pravidelném podávání alergenu (tedy např. pylu, roztoče atd.), který u pacienta vyvolává obtíže, s cílem navodit jeho snášenlivost (tělo pacienta si na alergen „zvykne“). Léčba trvá většinou 3-5 let. Alergen se podává buď ve formě roztoku či tablety pod jazyk nebo injekčně.
Alergie na léky
Diagnostika lékové alergie vychází především z podrobné anamnézy. Lékaře zajímá zejména název a forma léku, důvod užívání, časový odstup vzniku potíží, jejich průběh a závažnost, včetně podané léčby a jejího efektu.
Důležité jsou také další užívané léky a celkový zdravotní stav (např. infekce, astma, chronická kopřivka). Při opakovaných reakcích pacient vyplňuje dotazník.
Jaká vyšetření se používají
- Laboratorní testy
Provádějí se u časných reakcí (do 1 hodiny). Pozitivní výsledek může alergii potvrdit, negativní ji nevylučuje. - Kožní testy
Základní metoda pro průkaz alergie (např. na penicilin). Před testem je nutné vysadit antihistaminika. Výsledky se hodnotí opakovaně. - Provokační testy
Nejspolehlivější metoda k vyloučení alergie nebo potvrzení tolerance léku. Provádějí se pouze při nízkém riziku reakce.
Cílem vyšetření je stanovit pravděpodobnost skutečné alergie a určit, které léky lze bezpečně užívat.
Časté „falešné“ lékové alergie
Penicilinová antibiotika
Alergie na penicilin je často nadhodnocená. Ve skutečnosti je alergických méně než 10 % pacientů s touto diagnózou.
Chybná diagnóza vede k užívání méně vhodných antibiotik s vyšší zátěží pro organismus i vyšším rizikem rezistence.
Při nízkém riziku lze alergii bezpečně vyloučit testováním.
Lokální anestetika
Skutečná alergie je velmi vzácná. Častější jsou reakce na stres nebo bolest (např. slabost, bušení srdce).
Alergii lze ověřit testy a případně vybrat bezpečnou alternativu.
„Alergie na jód“
Nejde o alergii na samotný jód, ale na konkrétní látky.
Je nutné rozlišovat:
- reakce na dezinfekci
- reakce na kontrastní látky
Moderní kontrastní látky vyvolávají reakce méně často. Riziko lze ve většině případů vyšetřit a snížit vhodnou prevencí.
Děkujeme, že jste nás kontaktovali.
Jeden z členů našeho týmu se vám brzy ozve preferovanou komunikační metodou.
Děkujeme, že jste nás kontaktovali.
Jeden z členů našeho týmu se vám brzy ozve preferovanou komunikační metodou.
Ozveme se vám během několika nejbližších dní
Kontaktní formulář je pouze pro nové pacienty, stávající pacienty prosíme o komunikaci pomocí e-mailu alergologie@gennet.cz.
Velice si vážíme Vašeho zájmu objednat se k nám do ambulance alergologie a klinické imunologie. V současné době je naše kapacita zejména pro pacienty s alergiemi výrazně omezena. Po uvolnění kapacity se na Vás budeme těšit.
K vyšetření je nutná žádanka od praktického lékaře nebo jiného doporučujícího lékaře.
Děkujeme za pochopení
Tým lékařů a sester ambulance alergologie a klinické imunologie Gennet.
