Vyšetření chromozomů (karyotyp)

Co jsou chromozomy 

Chromozomy si můžete představit jako „balíčky“ genetické informace uložené v jádrech buněk. 

• Člověk má obvykle 46 chromozomů (23 párů). 
• Jeden chromozom z páru je od matky a druhý od otce. 
• Pohlavní buňky (vajíčko, spermie) mají 23 chromozomů – při početí se spojí do páru. 

 Co je karyotyp 

Karyotyp je „uspořádání chromozomů“ podle velikosti a typických pruhů, které vidíme pod mikroskopem. 

• Žena: 46,XX 
• Muž: 46,XY 

Jaké změny karyotyp odhalí 

1) Změny počtu chromozomů — aneuploidie

Každý člověk má ve většině buněk obvykle 46 chromozomů, uspořádaných do 23 párů. Někdy ale může dojít k tomu, že některý chromozom chybí, nebo je naopak přítomen navíc. Takové změně říkáme aneuploidie.

Nejčastěji se jedná o trizomii — místo obvyklých dvou kopií je přítomna ještě třetí kopie daného chromozomu. Buňka pak má celkem 47 chromozomů.

Tyto změny většinou vznikají nově a náhodně, nejčastěji při vzniku vajíčka nebo spermie, případně při prvních děleních embrya. Riziko některých trizomií stoupá s věkem ženy.

Mezi nejznámější trizomie patří:

• trizomie 21 — Downův syndrom
• trizomie 18 — Edwardsův syndrom
• trizomie 13 — Patauův syndrom

Mnoho početních chromozomových odchylek však nevede k narození dítěte a těhotenství může skončit velmi časným nebo spontánním potratem.

Vyšetření karyotypu může tyto větší změny počtu chromozomů odhalit.

2) Změny struktury chromozomů

Kromě změn počtu chromozomů mohou nastat také změny v jejich stavbě. Chromozom si můžeme představit jako dlouhý úsek genetické informace. Pokud se jeho část ztratí, zdvojí, otočí nebo přesune jinam, mluvíme o strukturální chromozomové přestavbě.

Může jít například o:

• deleci — část chromozomu chybí
• duplikaci — část chromozomu je navíc
• inverzi — část chromozomu je otočená opačným směrem
• translokaci — část chromozomu se přesune na jiný chromozom, nebo si dva chromozomy své části vzájemně vymění

Z pohledu reprodukce jsou velmi důležité právě translokace.

U některých lidí může být translokace takzvaně balancovaná, tedy vyvážená. To znamená, že genetická informace jako celek nechybí ani nepřebývá, je pouze jinak uspořádaná. Nositel balancované translokace proto může být zcela zdravý a nemusí o ní vůbec vědět.

Problém se ale může projevit při tvorbě vajíček nebo spermií. U části zárodečných buněk pak může vzniknout nebalancovaná chromozomová výbava, kdy určitá část genetické informace chybí, nebo je naopak navíc.

To může vést k:

• neplodnosti
• opakovaným potratům
• opakovaným neúspěšným IVF cyklům
• opakovaným chromozomálním odchylkám u embryí
• zvýšenému riziku chromozomální vady u potomka

Proto se při podezření na strukturální chromozomovou přestavbu často doporučuje vyšetření karyotypu u obou partnerů. Výsledek pomáhá určit, zda je přítomna například balancovaná translokace, a umožňuje lékaři nebo genetikovi navrhnout další vhodný postup.

Dědičnost

Chromozomální změny mohou být zděděné od matky nebo otce, nebo mohou vzniknout nově, tedy de novo.

Zvlášť důležité jsou tzv. balancované přestavby: nositel může být zcela zdravý, protože mu genetická informace „nechybí ani nepřebývá“, je jen jinak uspořádaná. Přesto ale může vznikat část vajíček/spermií s nebalancovanou genetickou informací – což se může projevit: 

• neplodností 
• opakovanými potraty 
• nebo vyšším rizikem chromozomální vady u potomka 

Proto bývá karyotyp často doporučován u obou partnerů. 

Pro koho je vyšetření karyotypu vhodné?

Vyšetření karyotypu může být doporučeno zejména v situacích, kdy je potřeba posoudit počet nebo stavbu chromozomů.

Nejčastěji se provádí u:

• párů s neplodností, zejména pokud se dlouhodobě nedaří otěhotnět nebo pokud selhává léčba metodami asistované reprodukce
• párů s opakovanými těhotenskými ztrátami, tedy při opakovaných potratech nebo zamlklých těhotenstvích
• párů, u kterých se v rodině vyskytla chromozomální přestavba nebo chromozomální vada
• rodičů dítěte s chromozomální odchylkou, případně po těhotenství, u kterého byla zjištěna chromozomální vada plodu
• osob s poruchou pohlavního vývoje, opožděnou nebo chybějící pubertou, případně při podezření na změnu počtu pohlavních chromozomů
• žen s předčasným ovariálním selháním nebo výrazně sníženou ovariální rezervou, pokud je podezření na chromozomální příčinu
• mužů s výrazně patologickým spermiogramem, zejména při velmi nízkém počtu spermií nebo při nepřítomnosti spermií v ejakulátu

Vyšetření může být vhodné také tehdy, pokud se opakovaně objevují chromozomální odchylky u embryí při IVF.

O indikaci vždy rozhoduje lékař nebo klinický genetik podle konkrétní situace.

Co dál, když se najde chromozomální odchylka?

Nález chromozomální odchylky neznamená vždy automaticky závažný zdravotní problém. Záleží na tom, o jaký typ změny se jedná, zda vznikla nově, nebo byla zděděna, a zda je změna balancovaná, nebo nebalancovaná.Proto je důležitou součástí dalšího postupu genetické poradenství. Při konzultaci vám klinický genetik vysvětlí:

• co konkrétní nález znamená, 
• zda může mít význam pro vaše zdraví, 
• jaké může být riziko pro těhotenství nebo dítě, 
• zda je vhodné vyšetřit také partnera nebo další členy rodiny, 
• a jaké jsou možnosti dalšího postupu. 

Pokud je reprodukční riziko významně zvýšené, může být doporučena léčba metodami asistované reprodukce (IVF) s možností preimplantačního genetického testování embryí. U strukturálních chromozomových přestaveb, jako jsou translokace, se využívá zejména PGT-SR. Cílem je vybrat k přenosu embryo s vyváženou chromozomovou výbavou.
 

Co karyotyp typicky neřeší 

Karyotyp hodnotí velké změny počtu a struktury chromozomů. Nezachytí všechny drobné genetické změny (např. malé změny v jednotlivých genech) – k tomu slouží jiná vyšetření, která vám doporučí klinický genetik podle indikace.