Vyšetření mutací v genu pro Connexin 26

Molekulárně genetická laboratoř Vyšetření aneuploidií chromosomů Vyšetření genu pro cystickou fibrosu (CFTR) Vyšetření trombofilních mutací v genech Identifikace osob, paternitní expertízy Vyšetření nejčastějších mutací v genu Vyšetření mikrodelecí chromozomu Y Vyšetření mutací v genu pro Connexin 26 Vyšetření mikrosatelitové instability Vyšetření mutací v genech BRCA1 a BRCA2

Mutace GJB2 genu (z angl. gap junction beta 2) genu jsou zodpovědné za dědičné autosomálně recesivní onemocnění - časnou nesyndromovou poruchu/ztrátu sluchu a hluchotu, označovanou také jako DFNB1 s přibližnou incidencí 1/5000 živě narozených dětí. Ztráta sluchu u postižených je vždy percepční (senzorineurální) a prelinguální - časná - před rozvojem řeči. Mutace v GJB2 jsou zdaleka nejčastější příčinou geneticky podmíněné ztráty sluchu a jsou prokazatelné u cca 40% pacientů s předpokládanou genetickou poruchou sluchu. V české populaci je prevalentní mutace 35delG (80% patogenních alel), dálší častěji nacházené mutace jsou: W24X (ta je velmi častá u Romů), 313del14, 120delE, L90P, IVS1+1 G na A.

Ztráta sluchu podmíněná mutací genu po Connexin-26.


Těžká porucha až ztráta sluchu se vyskytuje s frekvencí 1/1000 obyvatel a nejméně u poloviny případů je příčina genetická. Většina sluchově postižených na genetickém základě má zdravé rodiče a výskyt poruch sluchu pozorujeme spíše v jedné generaci sourozenců obojího pohlaví. To je jedním ze základních znaků autozomálně recesivní (horizontální) dědičnosti, kdy změněný (mutovaný) gen dostal postižený od obou zdravých rodičů – přenašečů.

Sluchové poruchy mohou být jediným postižením (izolované) nebo se vyskytují sdružené s jinými vadami v syndromech. Například Usherův syndrom sdružuje vady sluchu a zraku, při Pendredově syndromu je kromě sluchu postižena i štítná žláza. Sticklerův syndrom je zase charakterizován kromě smyslových vad i postižením kloubů.

Pokud je porucha sluchu přítomná před vývojem řeči hovoříme o prelinguální poruše, pokud se projeví až po rozvoji řeči jde o postlinguální poruchu.

Asi u poloviny pacientů s izolovanou prelinguální poruchou sluchu je možno nalézt příčinu v mutaci genu pro bílkovinu connexin-26 (Cx26), který je umístěn na chromozomu č.13 (13q12). Na tomto místě označovaném DFNB1 je také gen pro connexin – 30 s podobnou funkcí.

Bílkoviny zvané connexiny se účastní vyváření komunikačních spojek mezi buňkami. Následkem mutace genu je změněná struktura connexinu 26 a porucha spojení buněk vnitřního ucha. Nejčastější mutace genu pro connexin 26 se označuje 35delG - kdy ve struktuře genu chybí jediná base- Guanin. Tato mutace je dosti rozšířena a přenáší ji asi každý třicátý zdravý obyvatel. U části postižených byly nalezeny také mutace genu pro connexin-30.

Molekulárně genetické vyšetření může zjistit jak příčinu poruch sluchu tak bezpříznakové nosičství mutace a tedy i nebezpečí postižení dalších členů rodiny.