Asistovaná reprodukce


Neplodnost nebo-li nechtěná bezdětnost, je gradující problém, který se týká v současné době asi 15 – 20% partnerských dvojic hospodářsky vyspělých zemí Evropy a 5 – 8% párů na světě. Začínáme o ní hovořit po jednom roce pravidelného nechráněného pohlavního styku a tak, jako u každé jiné nemoci, i v tomto případě, by měl pár vyhledat odbornou lékařskou pomoc, podrobit se doporučeným vyšetřením odhalujícím příčinu a tím umožnění cílené léčby.

Z léčebných možností jsou to především techniky asistované reprodukce (ART), které zaznamenaly enormní rozvoj a úspěšnost léčby těmito metodami překročila úspěšnost přirozené reprodukce, která se pohybuje kolem 25%, jak uvádí statistiky.

Důležitým okamžikem pro vznik těchto postupů byl meeting Royal Society of Medicine v roce 1968, kde Patrick Steptoe poprvé v Londýně demonstroval laparoskopické obrázky ovarií s folikuly. Na základě této prezentace mu embryolog Robert Edwards nabídl spolupráci, díky které se 25. července v r. 1978 , ve 23 hodin 57 minut, na severu Anglie v Oldhamu narodila Louise Brownová, jako první „dítě ze zkumavky“. Bourn Hall Clinic v Cambridge byla nejen u základů těchto metod, ale dosud stojí na špici dění v asistované reprodukci (AR). ART se rozšířily tak, že v současné době je v léčbě neplodnosti používá jen v Evropě 22 států. Z východního bloku byla Česká republika první zemí, kde byla tato metoda s úspěchem realizována a to jen o 4 roky později než v Anglii.

Techniky asistované reprodukce dnes představují již celou škálu diagnostických a terapeutických klinických i laboratorních metod, jejichž základem zůstává manipulace s pohlavními buňkami a in vitro fertilizace.